Úvod
Diecézní centrum života mládeže

O nás

Diecézní centrum života mládeže (dále DCŽM) je dům, který je otevřený pro mladé lidi z celé diecéze, kteří se sem neplánovaně či plánovaně sjíždějí, aby zde nalezli přijetí a stálé společenství. DCŽM má být pro mládež skutečným domovem, místem společenství, místem setkání se s kamarády, místem setkání se s Bohem. Kromě toho zde čerpají nové podněty, nápady, zkušenosti pro život ve farnosti, ve které žijí. Takovýto dům má každá diecéze, kromě plzeňské (tam se pracuje na jeho otevření). DCŽM však netvoří budova, ale především lidé. Na každém centru je tedy alespoň 1 kněz a mladí laičtí spolupracovníci, kteří společně tvoří tzv. tým. Tým na centru žije a pracuje. Každý den týmu začíná modlitbou v kapli a po snídani si jde každý po své práci - údržba areálu, tvorba programu na víkendy, úklid, vaření... Po obědě práce pokračuje až do mše svaté. Večeře a modlitba uzavírají každý den.

V brněnské diecézi byla před 15 lety vybrána pro sídlo DCŽM fara v Osové Bítýšce. Je to velká, stará, hezky opravená budova, která vždy pojme potřebný počet lidí, kteří přijedou. Fara, velká zahrada s fotbalovým a volejbalovým hřištěm a garáž se stolním tenisem tvoří hlavní zázemí všech akcí. Nejdůležitější místností je ovšem kaple, která je zasvěcena blahoslavenému Janu XXIII.

A co se tu vůbec děje? Občas fara žije přes týden poklidně, ale zato víkendy jsou zde rušnější. Téměř každý víkend totiž přijíždějí mladí na nějakou akci, která je pro ně přichystána. Jedná se především o animátorské kurzy, kurzy partnerství, víkendy pro biřmovance či víkendy pro vedoucí ministrantů.

Naše brněnské DCŽM má název MAMRE

Tento název jsme s týmem přijali jako náš program. Podle biblického svědectví (viz Gn - 1. kniha Mojžíšova 18, 1- 16) je Mamre místo setkání Abraháma s Bohem. I my, kteří na DCŽM žijeme, se chceme setkávat s Bohem a umožnit to i všem, kteří k nám přijedou. V hostech, kteří k nám přichází, ctíme Hospodina.

Z tohoto biblického místa také vychází známá Rublevova ikona Nejsvětější Trojice, kde oni tři muži jsou Otec, Syn a Duch Svatý.

Kristus je symbolizován andělem uprostřed, spojen se Stromem.

Jeho blankytné roucho a hnědá zem ukazují na jednotu božskou a lidskou bez rozdělení a smíšení; křídlo pod křídlem Otce; dívá se a sklání se k němu a oslavuje kalich své vlastní oběti.

Otec je symbolizován andělem nalevo. Každý drží v ruce hůl poutníka. Ta, kterou drží Otec, je jediná ve vertikální poloze; stejně skála vpravo a strom uprostřed se naklání doleva. Otec je jediný, kdo má zakryta obě ramena pozlaceným pláštěm značícím božství. On též oslavuje kalich a jeho pokojná tvář je neobyčejně bolestná. Ale on pohlíží na anděla napravo, jehož zelený plášť, barva života, barva znovuzrození, předjímá Vzkříšení.

Oživující Duch je symbolizován andělem vpravo, skrze něj Otec vzkřísí Krista a sděluje světu život, život bez známky smrti, bez stínu.

V této ikoně není stínu.

Prostor, který nejvíce na ikoně upoutá, je prázdná plocha, která zve každého k tomuto stolu. V tomto stole vnímáme eucharistický stůl, který je centrem našeho centra.

Symboliku má i naše logo co používáme:

Symbolizuje společenství ve kterém žijeme, místo setkání s Bohem a lidmi. Modré okrajové tečky znázorňují mladé lidi. Jsou soustředěni kolem červeného eucharistického stolu - jedinečného místa setkání s Bohem. Ve středu našeho společenství je Bůh symbolizovaný žlutou tečkou.