Kostel

          Zdejší kostel má bohatou a zároveň pohnutou historii.První historické záznamy o faře a kostele jsou ze třináctého století.

          Ve stol. XIII. náležela farnost komendě řádu německých rytířů v Opavě, který ji osazoval svými řádovými kněžími. Jako první farář je znám r. 1266 „pan Kuno" ze Zbraslavi. Však dalších zpráv se nám úplně nedostává a teprve r. 1466 uvádí se kněz Mikuláš, farář v Osové Bítýšce, který r. 1482 odešel do Popovic a z roku 1503 máme údaj, že tu farářoval Jiří z Vysokého Mýta.Téhož roku činila však ještě komenda Opavská nároky na Osovou Bítýšku a také z té příčiny žalovala majitele panství Osového Jana Osovského z Doubravice, ale bez výsledku.

          V těch časech, tedy skoro dříve než v sousední Bíteši, bylo zdejší obyvatelstvo již podobojí, ježto i jeho páni (rodina z Doubravice) byli horlivými stoupenci husitskými. A proto, ačkoliv již roku 1608 zde byl zase katolický farář Tobiáš Slušovský, nedostával desátku, stejně jako jeho nástupce. O devět let později byl zdejší farář Bartoloměj Plachta nucen odejít z fary. Když konečně r. 1633 nastoupil farář samostatný Petr Vojtovius, shledal celou duchovní správu tak zanedbanou, že kostel a fara byly ve špatném stavu, příjmy skoro žádné a pouze asi 5 rodin katolických. Proto ani nebyla osazována fara samostatnými duchovními, nýbrž od r. 1646 až do r. 1684 jako komendátní přidělena byla do Heřmanova. Tohoto roku byla však celá takřka nově zařízena. Od té doby zase stále tu trvala duchovní správa

          Té doby byla farnost Osová Bítýška velmi rozsáhlá, neboť obsahovala: Osovou Bítýšku, Osovou, Vlkov, Březí, Ondrušky, Záblatí, Březku, Níhov, Ořechov a Ronov.

Roku 1788 bylo Březí s okolními vesnicemi odtud vyloučeno a zřízena tam náboženským fondem fara samostatná.

          Kostel farní , zasvěcený sv. Jakubu Většímu, stojí uprostřed osady na městečku a byl obklopen hřbitovem . Presbytář a sakristie pocházejí z dob gotiky, ačkoliv již i zde zmizelo mnoho částí původního slohu (jmenovitě okna); loď chrámová přistavěna byly již moderním slohem; kdy se to stalo, nevíme, ale bezpochyby za druhé polovice stol. XVII. (neboť r. 1633 byl kostel dle zprávy farářovy malý a na spadnutí, r. 1662 o visitaci již rozsáhlý a velkolepý).

Kostel byl uvnitř r. 1895 opraven důkladně a všestranně. Zemřelý farář Jan Nedoma odkázal ve své závěti 1 000 zlatých na nový hlavní oltář, který také toho roku byl postaven (dělal jej Josef Svoboda z Velké Bíteše) a opatřen třemi sochami (hlavní jako patrona chrámu sv. Jakuba Většího, menšími sv. Jana Křtitele a sv. Ladislava), pak třemi reliéfy (Boha Otce a 2 andělů) ozdoben. Při tom též kostel celý vymalován polychromicky, křtitelnice a všecky části uvnitř obnoveny a nová křížová cesta zjednána. Dva poboční oltáře sv. Anny a Panny Marie (s příslušnými sochami) pocházejí z roku 1893, na kůru jsou malé varhany . Matriky se vedou od roku 1728.

          Roku 1916 byla instalována nová okrouhlá železná okna venkovní u zákristie a kúru za varhanami.

          V tomto roce došlo také k prohlídce zvonů na kostele a věži. Vizitaci uskutečnilo c.k. místodržitelství. V této době bylo v obci šest zvonů:

          největší měl průměr 110 cm, váhu asi 745 kg a původem asi ze 16. století. Letopočet na něm vyznačen není, stejně jako vyobrazení. Plášť zvonu obsahuje latinský nápis: „Ave regina coelorum atd." ,

          druhý zvon měl průměr 70 cm, váhu asi 192 kg a původem také ze stejné doby. Letopočet chybí, ale je zde vyobrazen orel nebo orlice. Latinský nápis je částečně čitelný- „Regina coeli leatare atd.",,

          další dva zvony mají průměr 60 cm a váhu kolem 120 kg. Letopočet na plášti zvonu je ve větě sice 1400, ale doba vzniku bude asi opět v 16. století. Na jednom z nich je český nápis „K svaté Maří Magdaléně do Bytyšky leta božího 1400 Fr.U." Je zde velmi málo patrné vyobrazení, pravděpodobně Maří Magdalény. Na druhém z těchto dvou podobných zvonů se v latinské větě objevuje také letopočet 1400 : „...Anno Domini 1400", ale doba vzniku bude asi opět 16. století.

          Dva nejmenší zvony (o průměru 48 a 42 cm ) měly být z obce odvezeny a použity na válečné účely (viz níže).

          Všechny zvony byly bronzové a s největší pravděpodobností byly ulity ve Velkém Meziříčí. Tam se podle historických pramenů připomíná roku 1535 zvonař Tomáš Matěj, zvaný Matějec.

          Roku 1923 byla opravena zeď kolem kostela a zřízeny schody před věží.

          V roce 1927 byl kostel opraven a olíčen uvnitř a zvenku. Věž olíčena jen zvenku. V kostele byly zdi dva metry od země otlučeny a natřeny cementem, asfaltem, zamítány cementem a pak olíčeny.

          Při otloukání omítky byl nalezen uprostřed za oltářem zazděný výklenek, který byl nadále ponechám nezazděný. Druhý výklenek byl zazděný i s kamennými gotickými futry (od země vzdálenými 135 cm) a byl opět zazděn. Třetí výklenek se našel 220 cm od rohu a od země 135 cm, byl taktéž po skončení oprav kostela zazděn. Ze strany od Záblatí byl objeven vchod do kostela, ale prý pro velké větry nemohlo se tudy do kostela chodit.

          Při opravě kamenné dlažby vedle kryptového kamene byl provalený otvor do krypty se schody. Na dno krypty vedlo sedm schodů. Zdi vedle schodů pod kryptovým rámem jsou z cihel. Rozměry krypty jsou 3,3 m x 2,5 m, strop klenutý. Toto místo bylo úplně prázdné, takže tehdy bylo zřejmé, že toto měla být jen předsíň krypty, která se i s rakvemi (tak se alespoň předpokládalo) měla nalézat pod hlavním oltářem. Propadlý otvor byl zase zazděn a hlavní krypta nebyla hledána.

          Místo starých původních futer ke dveřím do sakristie byla dána futra nová a to kamenná.

          V roce 1940 byl kostel velmi zanedbaný, okolo oltáře byla mokrá země, zdi černé, plesnivé, oltář dole zteřelý. Byla obnovena prkenná podlaha a boční oltář.

          Elektrické vedení, které bylo vedeno po zdech, bylo dáno pod omítku. Celkovou opravou elektrické instalace bylo zamezeno tomu, aby oltář díky krátkému spojení mohl shořet, neboť několikrát bylo na oltáři vidět přeskakovat jiskry.

          Po roce 1940 bylo provedeno zasklení osmi oken kvalitním sklem, vkládaným do olova. Byly opraveny také sochy českých patronů v kostele. Prováděly se také úpravy kolem kostela, např. byly vykopány přes 1 metr hluboké struhy a byly do nich dány cementové roury a na ty ještě pálené odvodní trubky, aby voda kolem kostela byla odváděna do obecní kanalizace. Svod byl vybudován před věží pod hřbitovní zdí dolů přes obecní zahrádku .

          V souvislosti s rozsáhlými pracemi na odvodnění kostela byla otevřena hrobka pod kostelem (viz rok 1927), ale byla nalezena prázdná a suchá.

          Od hřbitovní brány byla udělána betonová cesta k vedlejšímu kostelnímu vchodu a také chodníky od věže vedle sakristie až k tomuto vchodu.

          Aby kostel mohl býti vymalován, byl celý vnitřek oškrábán a dle potřeby otlučena omítka.

          Hlavní oltář byl sice teprve 50 roků starý, ale byl zteřelý, červivý a od spodu shnilý. Proto na jeho místo byl postaven nynější oltář mramorový, který v roce 1906 koupil farář Gottwald, a který byl dříve postaven v síňce jako Boží Hrob.

          Vnitřní opravy byly dokončeny v roce 1941.

          V tomto roce přišlo nařízení, které ukládalo sestavit soupis zvonů. V roce 1942 přišlo nařízení zvony odevzdat. Byly stanoveny čtyři kategorie zvonů ; zvony umělecké a zvláštní historické hodnoty měly zařazení A ,zvony v Osové Bítýšce dostaly zařazení C, a tak měly být alespoň některé ponechány. Usilovalo se o to, aby byly ponechány v obci všechny zvony, ale vzhledem k tomu, že byly zachovány zvony ve Velké Bíteši, byly ponechány v obci jen dva zvony (druhý a třetí největší).

          Odevzdán byl velký zvon, který byl puklý a po přesném převážení se zjistilo, že váží 826 kilogramů a taktéž byly odvezeny další tři zvony.

          Po válce se zjistilo, že v Praze se podařilo mnohé z odevzdaných zvonů zachránit. Naštěstí se zde našly i zvony z Osové Bítýšky. Největší zvon byl elektricky svařen a ostatním byla dána nová armatura.

          V roce 1948 byla natřena střecha kostelní věže a v roce 1949 střecha celého kostela. .

          Úprava elektrického vedení, oken a prostranství kolem kostela byla provedena do roku 1951. V tomto roce byla také opravena fasáda kostela. V roce 1957 proběhla rekonstrukce vstupní brány kostela a roku 1960 oprava střechy kostela a věže. O dva roky později oprava varhan a v roce 1963 se dostalo na renovaci kostelní věže.

          V roce 1957 daroval občan, který nechtěl být jmenován, novou zpovědnici- úplně uzavřenou, aby mohlo být lépe zachováno zpovědní tajemství.

          V roce 1967 byl celý vnitřek kostela otlučen až na zdivo.

          Velké změny uvnitř kostela proběhly v roce 1978. Vyměnilo se elektrické vedení a se souhlasem kapitulního ordinátu byly odstraněny dva boční oltáře, protože na nich zahlodal velmi výrazně zub času.

          Pod vedením pana faráře Josefa Pojezdného byla položena mramorová dlažba. To se psal rok 1980. Po skončení těchto prací byl kostel uvnitř znovu obílen.

          Kromě těchto vnitřních prací byla oplechována střecha kostela mědí . Na této práci se podílel především farář Pojezdný, který celou střechu na věži zbavil starého plechu a připravil na pokrytí novým plechem z mědi.

          V dalších letech, především v roce 1994, se provedly rozsáhlé opravy; vnější fasáda kostela, věže a bývalé márnice. Za obětavé pomoci a finančního přispění farníků a občanů z Osové Bítýšky se upravilo prostranství kolem celého kostela.

          Opravena byla mj. i vstupní brána (od bývalé školy) do kostela, která patří mezi několik málo památek tohoto typu v celé České republice.

          Obec věnovala v posledních letech finanční příspěvky jak na rekonstrukci věžních hodin (které jsou majetkem obce) , tak i na rekonstrukci závěsu zvonu.

<< zpět

zetptete se nás... pokusíme se odpovědět na Vaše dotazy

předpověď počasí

předpověď počasí

předpověď počasí

předpověď počasí

 

více o počasí na www.meteopress.cz

© Meteopress


 
 

základní informace:

Obecní úřad Osová Bítýška
Osová Bítýška č. 3
594 53 Osová Bítýška

Telefon: 566 536 716
info@osovabityska.cz
Mapa ČR
Osová Bítýška - podrobná mapa zde <<< obecní knihovna zde <<<

Osová Bitýška

© obec Osová Bítýška a místní část Osová - všechna práva vyhrazena

created by AUTOGRAPH, created by Autograph, Admin-NG