Základní údaje o obci

Osová Bítýška je jednou z venkovských obcí v původně jihovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou. Je vzdálená 6 km severozápadním směrem od Velké Bíteše.

Obec se nachází na křižovatce dopravních tahů ve směru Brno - Havlíčkův Brod a Třebíč - Tišnov. Leží na severním úbočí říčky Bítýšky v nadmořské výšce cca 524 m. n. m.

K obci Osová Bítýška náleží i nedaleká osada Osová, která byla původně šlechtickým sídlem s dochovaným zámkem s oborou a s panským dvorem. Na západní části katastru obce se nachází rekreační oblast Tři Dvory.

První písemné zprávy o obci Osová Bítýška pocházejí z roku 1264 pod jménem Vitis a v roce 1364 už pod názvem Bytesska nebo také Malá Bythezka.

Osada Osová vznikla kolem opevněného sídla - hradu. Tento v roce 1638 vyhořel a poté byl přestavěn na zámek, na kterém se za dobu jeho existence vystřídala celá řada majitelů.

Po zrušení panského dvora v Osové v roce 1798 byly deputátníkům předány domy. Po zrušení roboty roku 1848 zůstávala pole neobdělaná, a proto je majitel v roce 1860 pronajal bratrům Wilhelmovým, kteří postavili v Osové lihovar.

Do roku 1850 patřila Osová Bítýška k osovskému panství. Z hlediska začlenění obce do vyšších územních a správních celků v období od r. 1850 do r. 1892, patřila obec do soudního okresu Velké Meziříčí, od r. 1892 do r. 1960 spadala obec postupně do okresů Velká Bíteš, Jihlava a Velké Meziříčí.

Od roku 1960 až do současnosti je obec součástí okresu Žďár nad Sázavou.

Od konce 70.let do r. 1990 byly k Osové Bítýšce administrativně přičleněny okolní obce Ořechov, Skřinářov a Záblatí.

V roce 1990 se všechny tři obce osamostatnily a u Osové Bítýšky zůstala pouze osada Osová. Katastrální výměra Osové Bítýšky, včetně osady Osová, činí 1030 ha. Z toho osada Osová zabírá 358 ha.

Zemědělská půda je ve výměře 735 hektarů, z toho:

• orná půda - 636 ha
• zahrady - 21 ha
• ovocné sady - 3 ha
• louky - 51 ha
• pastviny - 24 ha

Nezemědělská půda je ve výměře 295 hektarů, z toho:

• lesní půda - 166 ha
• vodní plochy - 32 ha
• zastavěné plochy - 82 ha
• ostatní - 16 ha

Osová Bítýška byla v minulosti velmi dlouho obcí zemědělskou. V uplynulém období, zvláště v 1. polovině tohoto století se část drobných a středních rolníků zabývala rozvážením vápna z nedalekých Lažánek. Někteří sváželi lesní kulatinu do uhelných dolů v Rosicích. V obci bylo vždy hodně obchodníků se zemědělskými plodinami (vejce, máslo apod.), které nakupovali od pěstitelů a jezdili prodávat do Brna.

V současnosti značná část obyvatel musí denně vyjíždět za prací do větších i vzdálenějších hospodářských středisek a s tím slábne původní agrární charakter obce a mění se postupně na obec s převažující ubytovací funkcí.

Demografická skladba obyvatelstva

Roku 1869 žilo v obci 783 obyvatel. Z toho v Osové Bítýšce 701 a v osadě Osová 82 obyvatel.

Pozn: V historických pramenech se pro sčítání v roce 1869 a 1880 objevují údaje, které zahrnují pod Osovou Bítýškou i obce, které se sem administrativně počítaly jako osady - v letech 1850-1867 obec Záblatí, 1850-1874 obec Vlkov, 1850-1884 obec Skřinářov. Osová je oficiálně osadou obce Osová Bítýška od roku 1850.

• Pro rok 1869 se tedy uvádí počet domů 207 a obyvatel 1444, pro rok 1880 domů 167 a obyvatel 1003 ).
• Roku 1880 - 716 obyvatel
• Roku 1890 - 783 obyvatel
• V r. 1900 se počet obyvatel zvýšil na 817 (v Osové Bítýšce 715 a v Osové 102).
• Roku 1910 - 838 obyvatel
• Roku 1921 - 814 obyvatel
• V r. 1930 v Osové Bítýšce počet obyvatel poklesl na 694 a v Osové naopak vzrostl na 112. Celkem tedy v tomto roce 806 obyvatel.
• K dalšímu poklesu došlo v r. 1950 ( v Osové Bítýšce na 650 a v Osovém na 85). Celkem tedy 735 obyvatel
• Roku 1970 - 838 obyvatel
• Roku 1980 - 779 obyvatel
• V r. 1994 se celkový počet trvale bydlících obyvatel obce (včetně Osové) snížil na 804 (z toho 379 mužů a 425 žen) .
• V roce 1997 žilo v obci (včetně Osové) 817 obyvatel (z toho 387 mužů a 430 žen).
• V roce 1998 žilo v obci (včetně Osové) 814 obyvatel (z toho 389 mužů a 425 žen).
• V roce 1999 žilo v obci (včetně Osové) 808 obyvatel (z toho 383 mužů a 425 žen)

K 1.červnu 2000 bylo v Osové Bítýšce a Osové celkem 803 obyvatel /382 mužů a 421 žen/ Z toho v místní části Osová 46 obyvatel /27 mužů a 19 žen/.

Věková skladba obyvatel obce se v létech 1980 - 2000 vyvíjela takto:

počet obyvatel předproduktivního věku se snížil z 24 na 21%, počet obyvatel produktivního věku se zvýšil z 54 na 59% a po produktivního věku se snížil z 22 na 20%.

Průměrný věk obyvatel obce Osová Bítýška včetně osady Osová byl v polovině devadesátých let 36 let. Dnes se věkový průměr zvýšil na 37 let.

Obyvatelstvo podle věku:

K 1.červnu 2000 bylo v Osové Bítýšce a v Osové rozvrstvení obyvatelstva podle věku následující:

Pohyb obyvatelstva v letech 1995 - 1999:

Životní prostředí v obci a stav okolní krajiny

Areál zemědělského družstva na severovýchodním okraji obce je oddělen od obytné zóny. Stávající provozy živočišné výroby však vyžadují poměrně velké pásmo hygienické ochrany, které dosahuje až na hranici novější obytné lokality tvořené rodinnými domky na severovýchodě obce.

Železniční trať procházející katastrem obce je přiměřeně odkloněna od obce. Problémem je současný průtah tranzitní automobilové dopravy na silnici I. třídy, procházející severní částí obytné zástavby v obci.

Na vývoj krajiny mělo vliv odlesnění. Rozsáhlejší plochy byly odlesněny zřejmě až na počátku středověku. Lesní vegetace byla vesměs přeměněna na lignikultury, na odlesněných místech dnes vesměs převažují pole, méně se vyskytují kulturní a v poslední době meliorované louky a pastviny. Místy byly vybudovány rybníky.

Očima geologa

Území má jako celek charakter zvlněné plošiny, která se rozkládá na samém počátku Českomoravské vrchoviny. Geologickým podkladem jsou horniny krystalinika, místa překryté čtvrtohorními sedimenty. Horniny krystaliniky jsou zastoupeny syenity, orthorulami a pararulami.

Syenity řadíme do skupiny hornin středně až málo výživných, hlubinných, vyvřelých. Snadněji zvětrávají na převážně lehké půdy, s malým podílem kamenů, zato však s vysokým podílem hrubého písku nebo drobného štěrku.

Pararuly při zvětrávání poskytují štěrkovitý materiál, převážně lehčího zrnitostního složení, malé minerální síly, pouze s vyrovnanějším obsahem draslíku.

Obdobné mineralogické složení jako pararuly vykazují orthoruly, avšak na rozdíl od pararul je rozpad těchto hornin hrubozrnější a obsahuje většinou četné úlomky podložní horniny.

Čtvrtohorní sedimenty jsou zastoupeny sprašovitými pokryvy a svahovinami z převážně kyselého materiálu. Mladší holocén je zastoupen nevápnitými nivními uloženinami.

Veřejná prostranství a návsi

V době svého vzniku byla Osová Bítýška vystavěna na nepravidelném půdorysu návsi, jehož jednu stranu tvořil v jižní části tok Bítýšky, dvě ulice na západním a východním směru vytvořily mezi sebou prostranství pro kostel. Ten byl obklopen zelení a vytvářel přirozený střed obce.

Směrem na sever k železniční zastávce se tyto ulice spojily v ulici jedinou. Obec se zpočátku rozvíjela kolem tohoto centra. Byly zde prostory pro shromažďování občanů a pro služby.

Po výstavbě komunikace I. třídy Velká Bíteš - Žďár nad Sázavou a železniční zastávky se aktivity obce začaly z centra obce vytrácet a hledat si nové místo podél této komunikace.

Tradiční centrum obce je dnes stále vnímáno na jeho původním místě, ale je však dnes daleko méně využíváno ke společenským akcím než v minulosti.

Kostel obklopený kamennou zdí, nevyužitá budova školy, pošta, obecní úřad, malé soukromé zahrádky, budova hasičské zbrojnice, taneční plocha uprostřed zeleného hájku a příležitostné občerstvení při kulturních akcích vytvářejí dnes hlavní aktivity na návsi.

V severovýchodní části je náves ukončena plochou veřejné zeleně s památníkem padlým a Božími mukami. Pod nimi je zastávka autobusu. Na horní části návsi je hostinec, ve spodní části kadeřnictví, drogerie a sídlo ústředny Telekomu.

Z návsi vybíhají do všech stran ulice, které obec rozdělují na několik částí.

Jak již bylo zmíněno, dnes nejatraktivnější z nich je podél komunikace I. třídy -Velká Bíteš- Žďár nad Sázavou.Vzniklo na ní postupně několik druhů zařízení obchodu a služeb, např.: smíšené zboží, prodejna Jednoty, pohostinství,prodejna zmrzliny,sezónní výkupna léčivých rostlin, autobusová zastávka, nedaleká železniční zastávka a na východním okraji zástavby byl vybudován hřbitov.

Po rozčlenění obce ulicemi (vybíhajícími z návsi paprskovitě ve všech směrech), došlo k vytvoření několika poměrně kompaktních částí obce, ať již velmi malých nebo naopak značně rozsáhlých, s nízkou hustotou zástavby.

Menší centrální prostory jsou pro obec typické; například u rybníčka, nad návsí, na křižovatkách ulic, a u základní školy. Pro Osovou Bítýšku jsou velmi typické zelené ostrůvky se stromy v místech,kde se ulice rozšiřuje- na návsi nebo i podél komunikace Velká Bíteš-Žďár nad Sázavou i u hřbitova.

Jak již bylo zmíněno,uprostřed návsi je kostel se zahradou a přes cestu je fara i s farskou zahradou, která je využívána především v letních měsících. Náves je zčásti zaplněna vzrostlou zelení, parčík je jen sporadicky využíván k odpočinku a dalším aktivitám. Oplocený, ale průchodný prostor parčíku kolem hasičské zbrojnice sloužícím ke shromážděním a slavnostem, je vybaven parketem a pódiem pro hudbu.

Kulturní a památkové hodnoty v obci

Do Státního seznamu památkové péče II.kategorie byl zařazen farní kostel sv. Jakuba, ohradní zeď s branou kostela, věž u kostela,fara,boží muka/na návsi/ a zámek Osová společně se zámeckým parkem v Osové. Do II. kategorie seznamu památek byla zařazena socha p.Marie na návsi a smírčí kámen u Třech Dvorů.

V roce 1992 byla do seznamu nemovitých kulturních památek zapsána galerie Sýpka, ležící nedaleko obce.

Do poloviny 17. století byl v obci malý kostelík. Vzhledem k tomu, že se nacházel ve špatném stavu, byl postaven nový kostel, současný, sv. Jakuba. Stavba je barokního stylu s pozdně gotickou věží a barokní branou.

Fara je postavena v raně barokním stylu s dochovanou původní dispozicí.

Nedaleko osady Osová se nachází barokní objekt bývalé sýpky. Tato budova byla postavena v roce 1669.

Ve struktuře domovního fondu se nedochovaly ani v Osové Bítýšce ani v osadě Osová další dobové příklady čistě lidové architektury.

Bytová výstavba a bydlení

V obci Osová Bítýška (včetně Osové) bylo v devadesátých letech dvacátého století 218 domů (z toho 205 rodinných) a 271 bytů (z toho 241 v rodinných domech). Počet domů v obci vzrostl od r. 1976 o 14, z toho od r. 1991 o 7 domů.

Stavebně technický stav obytných domů a zemědělských usedlostí odpovídá jejich stáří (cca 30% domovního fondu je starší než 90 let, pouze čtvrtina domovního fondu byla postavena po r. 1945). V obci je asi 10 chalupářů. Na území katastru obce se nachází více než 50 chat, z toho 38 chat v blízkosti Osové Bítýšky (lokalita Třídvorský rybník) a 15 v Osové.

V posledních třiceti letech bylo v obci postaveno několik nájemních a družstevních bytových domů.

Rodinná zástavba příměstského typu, převážně dvoupodlažní, je dokončována na jihovýchodním okraji obce, i na západním okraji historického jádra v údolí Bítýšky. Zčásti bylo započato s přestavbou a modernizací starého domovního fondu přímo v jádrovém území obce.

Sociální infrastruktura (občanská zařízení) v obci

V obci je dvoutřídní mateřská škola, postavená v 70. letech. Navštěvuji ji téměř 50 dětí z Osové Bítýšky, Osové , Záblatí, Skřinářova a z Rudy. Nyní v mateřské škole pracuje 5 zaměstnanců, 4 z nich jsou místní. Mateřská škola vyhovuje kapacitním i stavebně technickým požadavkům. V posledních letech byly ovšem nutné statisícové investice do oprav střechy, vodovodních rozvodů a do plynofikace.

Nová škola na východním kraji obce byla vybudována v nedávné době postupně ve dvou etapách. První etapa výstavby pochází z počátku 80. let, druhá etapa z let 1994 - 1996. Vedle školy se nachází hřiště. Novou základní školu navštěvovalo ve školním roce 1999/2000 celkem 234 žáků. Z toho je téměř polovina z Osové Bítýšky a Osové. Další žáci jsou z okolních obcí (Březí, Ondrušky, Březské, Ořechov, Ronov, Vlkov, Skřinářov, Záblatí a v posledních letech i z Rozseče a Milešína).

Kromě tělocvičny, do které musí žáci docházet na druhý konec obce, splňuje škola ty nejvyšší nároky na kvalitu výuky. Se stavbou tělocvičny se však v blízké době počítá v prostorách bývalé kotelny. Ve škole je zaměstnáno 25 osob, z nichž je 15 místních.

V severozápadní části obce je sokolovna, využívaná víceúčelově na tělovýchovné a kulturně- společenské akce. Na pozemku vedle sokolovny je nově vybudováno travnaté fotbalové hřiště. Sousední plocha bývalé komunální skládky je po ukončené rekultivaci určena k rozšíření a dobudování sportovního areálu obce.

V obvodním zdravotním středisku byla na přelomu osmdesátých a devadesátých let uskutečněna generální oprava. V nedávné době zde byla ukončena plynofikace.

Zdravotní středisko slouží nejen místním obyvatelům, ale i potřebám pacientů z přilehlých spádových obcí. Ve středisku pracuje 6 zaměstnanců ( zubní ordinace, praktický lékař, dětská lékařka).

Kromě lékařských ordinací jsou v budově dva obecní byty.

Ve východní části obce by měla v budoucnu vyrůst průmyslová zóna. Již nyní se zde začínají rozvíjet podnikatelské aktivity.

Technická infrastruktura v obci

V obci byl vybudován v osmdesátých letech veřejný vodovod ze zdroje Mostiště a jednotná kanalizace. V roce 1994 byla uvedena do provozu kořenová čistírna odpadních vod. V prosinci 1996 byl kolaudován vodovodní přivaděč do osady Osová.

Přeložka solnice I-37 mimo obec, plánovaná již od 70. let je základní podmínkou odstranění existujících dopravních závad a cestou k celkovému zlepšení životního prostředí v obci i podmínkou další urbanizace na území obce.

Železniční dopravní tah zajišťuje v současnosti v kombinaci s veřejnou autobusovou dopravou nezbytný každodenní pohyb obyvatel za prací do blízkých i vzdálenějších hospodářských středisek.

V osadě Osová bude nezbytné zabývat se způsoby likvidace závad na silnici II/390 směrem do Březí a celkovou rekultivaci vodního toku Bílého potoka, vodních ploch a sytému umělých náhonů, včetně břehové zeleně.

Hospodářské podmínky v obci

Hospodářské podmínky obce jsou charakteristické tradičním zastoupením zemědělské malovýroby, v nedávné minulosti pak typickými formami zemědělské velkovýroby. V současnosti nemá obec ekonomické priority, jež by přinesly obyvatelům obce i z okolí významnější podíl na trhu pracovních sil.

K 1.1.1999 bylo v naší obci registrováno celkem 105 podnikatelských subjektů:

• obchodní společnost - 1
• podnikatelé -fyzické osoby - 84
• samostatně hospodařící rolníci - 12
• svobodná povolání - 2
• ostatní - 6

Podle odvětví podnikají subjekty v činnostech:

• zemědělství, lesnictví a rybolov - 17
• průmysl - 15
• stavebnictví - 9
• doprava a spoje - 3
• obchod, prodej a oprava motor. vozidel, spotřeb.zboží, pohostinství - 41
• služby (peněžnictví, spoje) - 9
• státní správa - 2
• školství a zdravotnictví - 3
• ostatní veřejné, sociální a osobní služby - 6

Zastoupené převládající zemědělství prošlo různými organizačními změnami, jejichž výsledkem je snížení počtu zaměstnanců v zemědělství. V současné době pracují v zemědělském družstvu Agro a v závodě Agrofarm dvě desítky obyvatel obce. Obě firmy však mají sídlo v Záblatí.

Dva zemědělci provozují zemědělské farmy s výměrami přes 10 ha zemědělské půdy. Mnoho ostatních občanů obhospodařuje drobné výměry (do 1 ha), jako vedlejší činnost.

Pracovní příležitosti přímo v obci v současnosti pokrývají pouze malou část nabídky místních ekonomicky aktivních obyvatel. Rozdíl mezi možnostmi zaměstnání v obci a nabídkou občanů obce je již dlouhodobě řešen značnou vyjížďkou za prací. Nejvíce se v současné době dojíždí za prací do Velké Bíteše, Velkého Meziříčí, Žďáru nad Sázavou a do Brna. Vyjíždí přes 70% ekonomicky činného obyvatelstva. Dnes je v obci kolem 20 nezaměstnaných. Z toho 2 občané pracují v obci ve veřejně prospěšných pracích.

Hlavním problémem rozvoje obce bude tedy hledání způsobů, jak zastavit nebo alespoň zpomalit procesy, které vedou k poklesu trvale bydlícího obyvatelstva a nabídnout řešení, jež bude dlouhodobě podněcovat stabilizaci populace v místě. S tím úzce souvisí zvýšení nabídky pracovních míst v obci.

Rekreace a cestovní ruch

Přírodní rámec potoka Bítýšky a soustava rybníků na katastru Osové vytvářejí mimořádně atraktivní prostor pro rekreaci, zejména rodinnou. Proto bylo také zastoupení rekreačních objektů v podobě soukromých rodinných chat a bývalých usedlostí v minulém období značné a z části usměrňováno do více drobnějších lokalit.

Z nich největší je lokalita na východním břehu Třídvorského rybníka a na západním břehu rybníka Štěpnice. Z hlediska rekreačního využití je zátěž krajiny dosud únosná, malé rezervy jsou koexistence a rozvoj nových rekreačních aktivit se stávající hospodářskou funkcí rybníků (chov ryb, drůbeže apod.) a s údržbou polních a zemědělských cest. Rozvoj nových forem rekreace a cestovního ruchu přinese do regionu řadu nových pracovních příležitostí celoročního i sezónního charakteru.